Recenze - Za zavřenými dveřmi - B. A. Paris

Za zavřenými dveřmi - B. A. Paris - kniha, který naprosto vyčnívá v mé knihovně. Proč? Jsem zajetá romatikhomolka. (Existuje to slovo vůbec?). 

Upřímně ani nevím, proč jsem si tuto knihu pořídila. Ale kecám, vlastně vím. To proto, že jsem chtěla zkusit jak se říká něco nového. Vyjet ze starých kolejí a "ochutnat" něco jinýho, než na co jsem zvyklá. A tak jsem se z romantiky přesunula na thriller. Už jen z toho slova mi naskáče husí kůže, protože ho neumím ani napsat.

Mám z ní trošku smíšené pocity. Protože se považuji za lajka v této oblasti (tou oblastí myslím čtení thrillerů) nevím, zda jsem ta správná osoba na hodnocení. No což zkusím to.
Jako téma mi přišlo naprosto geniální. Podle mě, je tohle téma mnoho rodin, ač to (buď úmyslně nebo neúmyslně) přecházíme, ale je tu - bohužel. 

Kniha mě vtáhla do děje hned při první kapitole, vlastně jsem četla jedním dechem až do doby, než jsem skutečně pochopila, o co vlastně půjde.

Z počátku se zdálo, že to bude lehce romantické drama. Abych byla upřímná, hlavní hrdinu (jeho) jsem si na začátku oblíbila. Nakonec jsem však zjistila, že jsem stejně naivní (jako ona), a že bych mu též spadla na lest. Abych byla upřímná, už jen díky tomuto poznání, dostala kniha ode mě respekt. Sžila jsem se s dějem ani jsem nevěděla jak. Vše se zdálo tak dokonalý. 

Děj je po kapitolách rozdělen na přítomnost a minulost. Vždy, když jsem četla minulost, těšila jsem se víc na přítomnost. Strašně mě zajímalo jak to dopadne. Ovšem byla jsem dost skeptická, co se konce týče. 

Kniha byla napínavá od začátku až do její poslední stránky (nekecám). Velmi čtivá (pokud se toto slovo ještě používá) a chvílemi dechberoucí.

Je pravda, že nějaké pasáže vyloženě nedávaly smysl (nebo spíš abych řekla, byly nereálné), ale to si myslím, tak úplně nebylo důležité.

Autorka chtěla poukázat na to, že domácí násilí je kolem nás, a že vše co se zdá dokonalé tak vůbec nemusí být. Protože přece nic nemůže být dokonalé ne?

Celou knihu jsem doslova zhltla a neodjela z dovolený, dokud jsem nepřečetla poslední stránku, ovšem závěr mě trošku zklamal. Abych pravdu řekla, čekala jsem větší WOW, celá kniha byla podrobně psána, čím, proč a jak ji týral, a s koncem se tedy autorka moc nemazlila. To bylo pro mě největší zklamání. 

Ale co už, stalo se. 

Třeba, až se mi život bude zdát moc dokonalej, sednu si ke knížce znova. Do tý doby...

Ode mě 65%

Terez

⇲outriteruna