#BLOGMAS2 - Jak bych zhodnotila rok 2018

Krásný předvánoční den! Dnes je to můj poslední článek v tomto roce. Poté se chystám s rodinou strávit Vánoční svátky na sto procent. Opět se s vámi podělím o články po Novém roce! A máte se na co těšit. Dnes se s vámi tedy rozloučím..

Tak nějak bych tento rok chtěla zakončit, zhodnotit. A samozřejmě se s vámi o to podělit. Co mi tento rok přinesl.. 

1. Belinka oslavila svoje první narozeniny. Nemůžu uvěřit, jak ten rok prostě utekl. Co všechno se změnilo, jak vyrostla, co všechno se naučila - a učí dál. Člověk asi do tý doby, dokud nemá děti nevidí, jak ten čas s nimi letí. Ona je prostě úžasná, dokonalá. Každý den, co ji pozoruji, vidím, jak se něco nového naučí. Momentálně je její nejoblíbenější činností tanec. Dokáže tancovat celý dny. A snad nikdy mě to neomrzí.

2. Léto. Léto jsme snad celý procestovali. Nikdy bych neřekla, že s tak malým dítětem je něco takovýho možný. Ale je. Byli jsme na úžasných místech, na která se určitě ještě vrátíme. Nezapoměli jsme ani na naši tradici, trávit léto na Mácháči. Opět nám to dalo trošku jiný pohled na dovolenou. Spaní v autě, ve stanu, vaření ve veřejný kuchyňce.. Už teď plánujeme další dovolenou. Příští rok to chceme zvednout o level výš a vycestovat z republiky, no uvidíme.

3. Životospráva. Před rokem jsem si začala tak trošku hlídat jídelníček. Zařadila jsem do něj i věci, který jsem neznala nebo znala, ale jednoduše nejedla. Neříkám, že je to na jedničku, ale snažim se hlídat, a zpestřovat jídelníček i Václavovi a malý. Věřím, že příští rok to ještě dopilujem a kilča půjdou dolů už sami.

4. Václav. Snad nikdy mě nepřestane překvapovat. Lepšího chlapa a tátu pro svoje děti jsem si nemohla přát. Občas se divím, že to s námi vydrží, přece jen jsme na něj dvě ženský, který občas prostě nevědí co chtěj (normálka). 

5. Autoškola. Díky bráchovi a i celý rodině jsem se dokopala k tomu, si udělat řidičák. A tak - mám ho. Víc k tomu asi nemám co říct, dalo mi to zabrat, ale je ze mě řidička.

6. Kámošky. Za ně jsem neskutečně ráda, a děkuji jim i za to, že mě neodstřihli kvůli malý. Možná si říkáte, že to není možný - je. Občas se prostě stane, že s nimi ztratíte kontakt nebo společnou řeč. Chcete se bavit o dětech, který ale oni nemaj. Oni se chtěj bavit o práci, kterou zas nemáte vy. Jenže tyhle ne. A díky za ně.

7. Rodina. K tomu snad nemusím ani nic říkat. Bez ní bych nikdy nebyla tam, kde jsem. Díky za to, že mě drželi v těžších chvílích, že mi doma držej místo, když se s Václavem nepohodnem. Díky za to, že mě berou takovou jaká jsem. Díky za pomoc s malou a díky za trpělivost, když je to potřeba.

8. Akce. Tento rok jsem zažila snad nejlepší koncert v životě. IMAGINE DRAGONS. Naprosto nejlepší dárek k loňským Vánocům. Ačkoliv máme malou, máme taky babičky, který milerádi pohlídaj, když jdou rodiče "pařit". Tak i za to díky.

9. Narozeniny 25. Čtvrt století za mnou, čtvrt století.. hrůza. Ale oslava naprosto dokonalá, boží, úžasná. A to díky mojí rodině. Celý rodině. Užila jsem si tu nejlepší jízdu v životě. 

10. Blog. Tenhle rok jsem se rozhodla, že budu své postřehy psát veřejně. A ačkoliv tato stránka není veřejná moc dlouho, předešlý blog (který už není aktivní) přinesl mnoho nových možností. Díky vám - čtenářům mám hodně inspirace, možností. Nevěřila jsem, že by někdo mohl můj blog číst. A ačkoliv to není žádné terno, věřím, že spolu přečkáme další rok a rozšíříme působiště. Tak díky i vám, za to, že můžu dělat to co mě baví.

Přeji vám krásné prožití Vánočních svátků, hodně dárků, klid, pohodu, lásku, štěstí, málo přibírání, hodně přejídání a pohodový vstup do nového roku, ve kterém se opět "shledáme".

Terez