Recenze - Námi to končí - Collen Hoover

"Cykly se udržují proto, že je tak mučivé je přerušit. Člověk v sobě musí najít nesmírnou odvahu a vydržet nesmírnou bolest, když chce narušit důvěrně známý vzorec. Někdy se zdá snadnější zůstat v zaběhlých kruzích, než se odrazit a skočit s vědomím, že možná nedopadne na nohy." - Lili (hl. postava)

Kniha Námi to končí, je pro mě za poslední dobu ta nejlepší, kterou jsem četla. Naprotsto mě pohltila. Dojala. Dostala. Psychicky rozpoltila. 

foto vypůjčené

Je rozdělena do dvou částí, přičemž děj se ještě skládá z minulosti a přítomnosti. (Zamilovala jsem si obě!). 

Minulost nám hlavní hrdinka líčí ve formě dopisů (zápisků do deníku). Tam se dozvídáme o jejím dospívání, první lásce, situaci v rodině.
Přítomnost je pak psána o pár let později a vypravuje nám, co se děje právě teď (logicky).
U první části knihy se může zdát, že jde o klasickou romantickou knihu, opak je však pravdou. Ano, ze začátku se opravdu zdá vše dokonalé - hlavní hrdinka si najde práci snů, pana božského, nejlepší kamarádku..
Ale jak všichni víme, ne vše je tak dokonalé jak se může zdát. Minulost nás vždy dožene. A to ať chceme nebo nechceme. A hlavní hrdinka se musí rozhodnout. A rozhodovat se bude dlouho. A pečlivě. Rozhodne se nakonec správně? 

Druhá část knihy je naprostej napínák to mi věřte. 

Více vám o ději psát nechci, byla bych totiž schopna vyslepičit to důležité. A potom byste z toho měli prdlajs. Můžu vám však knihu s plným vědomím doporučit. 

Jen vám řeknu, že za žádnou cenu bych nechtěla být v kůži hlavní hrdinky. 
Konce jsem se bála jako čert kříže, bála jsem se toho, jak to nakonec dopadne. Celou dobu jsem si totiž myslela, že vím, jak to skončí. A po přečtení mi došlo, jak hodně jsem se mýlila a zjistila, že já bych se rozhodla úplně jinak než to nakonec udělala Lili.

Přečetla jsem ji za pouhé dva dny! Nekecám, tak jsem se do toho začetla, že jsem prostě musela vědět, jak to nakonec skončí. A ukápla i slza. Vážně...
Kniha je napsaná skvěle, je čtivá, svižná, romantická a smutná.

Pokud znáte ostatní knihy od této autorky, věřte, že toto je zcela úplně něco jiného. Už jen fakt, že vychází z vlastní zkušenosti (z čehož mě mrazí).
Téma domácího násilí se objevuje čím dál častěji (bohužel i bohudík) a tahle kniha nám pomůže nahlédnout do této problematiky, takovým neuvěřitelným způsobem, že nevíte, zda máte brečet nebo se smát. A mě se povedlo obojí. Takže..

Za mě dostává plných 100%, protože je prostě best!

Terka